Projekt
Unikátní architektonické řešení, nejmodernější technologie i osobitý styl. Koncertní sál od amerického architekta Stevena Holla bude novou ostravskou dominantou.
Projekt stavby
Nový koncertní sál, který z výšky mnohým připomíná pouzdro houslí, vesmírnou loď či dokonce rejnoka, má potenciál stát se podobně jako Eiffelova věž v Paříži nebo opera v Sydney novým symbolem města Ostravy. Některými nadšeně očekávaná, jinými nechtěná. Už nyní vzbuzuje řadu vášní, jak už je to u odvážných staveb obvyklé.
Americký architekt Steven Holl o budově uvažuje jako o „perfektním akustickém nástroji ve svém pouzdře“. Originální návrh z dílny studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy propojí stávající budovu Domu kultury města Ostravy z 60. let minulého století s moderním sálem se špičkovou akustikou. Odhad nákladů na funkční proměnu Domu kultury města Ostravy a výstavbu sálu je okolo 4 miliard Kč, přičemž se o financování na základě memoranda o spolupráci podělí statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj a Ministerstvo kultury ČR.
„Na koncertní sál si spoříme ve zvláštním fondu již od roku 2017. Zároveň však nyní máme jedinečnou a nejspíš neopakovatelnou možnost financování stavby hned z několika externích zdrojů. Moravskoslezský kraj se podílí sumou ve výši 300 mil. Kč. Částku 600 mil. Kč přislíbil český stát na základě memoranda a je zde také několik dotačních programů, včetně zdrojů z Evropské unie. Některé zdroje máme tedy již závazně zasmluvněné, jiné jsou v procesu vyřizování.“ Tomáš Macura, ostravský primátor
Projekt počítá s propojením koncertního sálu s městskou třídou 28. října i s přilehlým městským parkem. Původní budova kulturního domu navrženého Jaroslavem Fragnerem v roce 1954 i její historické detaily však zůstanou zachovány. Projekt počítá pouze s nezbytnými zásahy, které budou mít vliv na funkční využití prostor např. v podobě spojovací chodby. Tento koridor umožní plynulejší přesun návštěvníků, ale i zaměstnanců a umělců mezi oběma budovami.
Proměna budovy a jejího okolí
Nový sál bude orientován na severní stranu směrem do parku Milady Horákové. Konstrukce nové budovy bude vynesena ze zadní části od parku přes původní objekt do ulice 28. října. Původní vstup do kulturního domu bude zachován a současně vznikne samostatný vstup do nové budovy. Jeho součástí bude mimo jiné obchod se suvenýry, kavárna a prosklený vestibul s výhledem na město.
Pro Stevena Holla charakteristická práce s přirozeným světlem (využití prosklených stěn a světlíků) zajistí budově dostatek slunečního svitu. Návštěvníky tak čeká hra světla, jeho proměny v průběhu dne i ročního období. Světlíky poslouží také jako noční světelné zdroje pro hlavní vchod do budovy. Díky prosklené stěně v zadní části budovy vnitřní světlo osvítí i přilehlý park.
Promenáda vedoucí podél ulice 28. října je jedním z výrazných prvků Domu kultury města Ostravy. Vedle toho, že zvyšuje jeho estetickou hodnotu, má i praktickou funkci jako průchod do sadu Milady Horákové. Ohraničují ji dvě velké kašny s bronzovými sousošími (Mládí a Dívčí tajemství) z dílny sochaře Stanislava Hanzíka. Jejich zjevný erotický náboj vyvolal ve své době u části konzervativní veřejnosti odpor a hrozilo odstranění plastik, což se nakonec díky překotnému společenskému dění v 60. letech nestalo. Vchod do nového koncertního sálu bude umístěn do středu promenády a v nově vzniklém jezírku se bude zrcadlit očekávaná novostavba.
Technická specifika a použité materiály
Vítězný koncept přináší nejen originální architekturu, ale také inovativní a náročná technologická řešení, která budou šetrná k životnímu prostředí a zajistí dlouhodobou udržitelnost a nízké provozní náklady. Nová budova má potenciál stát se jednou z nejekologičtějších staveb v ČR. Vnější plášť sálu bude z patinovaného a 100% recyklovatelného modro-šedého zinku, který je vysoce flexibilní a vhodný právě pro oplášťování zakřivených geometrických tvarů.
Rozlehlá střecha stávající budovy má značný solární potenciál pro umístění integrované fotovoltaické soustavy. Ta by mohla pokrýt téměř celou roční spotřebu elektřiny v novém sále. V tomto ohledu se budova může stát průkopnickým projektem využívajícím místních zdrojů s nulovými emisemi.
Využití přirozeného světla (prosklené stěny a světlíky) dodá budově dostatečné denní osvětlení a sníží tak závislost na neobnovitelné energii. Velice nízkých hodnot součinitele prostupu tepla je u prosklených ploch dosaženo použitím izolačních skel s napařenou vrstvou, tzv. low E (nízká emisivita). Skleněné výplně s nízkým obsahem železa mají navíc neutrální celkovou barevnost komplementující zinkový fasádní plášť.
Dalším způsobem, jak ekologicky co nejméně zatížit okolí, je způsob vytápění a chlazení. Autorský tým pracuje s několika variantami využívajícími tepelná čerpadla uzavřených a otevřených systémů. Všechna tato řešení slibují nejen vysokou kvalitu vzduchu a komfort vnitřních prostor budovy, ale zejména snížení tepelných ztrát, snížení spotřeby elektrické energie a minimální náklady na provoz a údržbu s nízkou uhlíkovou stopou.
Za budovou směrem do parku vzniknou také vodní prvky částečně využívající dešťovou vodu. Ta do nich bude po pročištění odvedena. Její vypařování přispěje ke zlepšení mikroklimatu a pomůže udržet živý filtr (stromy) v dobré kondici i během období sucha. Voda přetékající z vodních prvků bude zachycena v podzemním systému velkých nádrží (200 m3), které poslouží jako tepelné vyrovnávací a doplňovací zařízení.
Steven Holl
Autor návrhu Steven Holl patří k nejznámějším americkým architektům současnosti. V roce 1976 založil Studio Steven Holl Architects, které si vydobylo mezinárodní uznání řadou svých realizací, ať už se jedná o muzea, rezidenční komplexy či studentské koleje.
Hollovy budovy jsou ovlivněny poetikou prostoru i materiálu a odráží se v nich jeho představa spojení člověka s výdobytky moderní doby. Jsou výsledkem jeho zájmu o historii architektury a vědecký pokrok. Sám věří, že by architektura měla odrážet dobu, ve které vznikla, protože je jedním z nejtrvalejších důkazů vývoje lidské kultury.
Steven Holl je jedním z obhájců udržitelnosti životního prostředí a je členem řady společností pro zachování krajiny a přírodního prostředí. Ve většině svých projektů prosazuje zatravnění střech, recyklaci či využití geotermální energie. Jeho projekt čističky vody v Hamdenu v Connecticutu, který má největší travnatou střechu v tomto státě (téměř 2800 metrů čtverečních), byl v roce 2007 zařazen mezi Top 10 zelených projektů, které každoročně vyhlašuje American Institute of Architects Committee on the Environment.
V roce 2016 mu bylo uděleno ocenění Daylight Award za práci s denním světlem v architektuře. Pro Stevena Holla není denní světlo pouze pomocníkem pro dotváření atmosféry v budovách a obohacením smyslového vnímání jejich uživatelů. Ve všech návrzích se potýká s výzvou přinášet světlo do míst, kde se většinou nevyskytuje. „Velmi mi záleží na tom, aby byly všechny místnosti přirozeně osvětlené. Ať už navrhujeme nemocniční pokoj, konferenční místnost nebo galerii, denní světlo je pro všechny tyto prostory důležité. I uvnitř budovy musíte mít možnost vnímat, jak den plyne, a vidět zapadat slunce.“
Zajímavý je i postup jeho práce. Prvotní návrhy si nejraději zaznamenává do akvarelového skicáku a inspiraci hledá v hudbě, filozofii a literatuře. „Nemám klid, dokud nedám konceptu podobu. Jakmile se však rozhodnu, držím se rozhodnutí a celý tým pracuje na tom, aby jej posílil.“ Spolu s původním konceptem každého projektu získávají počáteční impulz z akvarelových náčrtů Stevena Holla i četné konstrukční prvky. „Potřebuji si neustále kreslit, abych mohl proces stavby usměrňovat. Koneckonců mám celý tým spolupracovníků, kteří se musí se mnou pohybovat stejným směrem.“ Pro koncertní sál v Ostravě čerpal námět přímo v tvorbě hudebního skladatele Leoše Janáčka. Jeho „teorie sčasování“ (znějící, sčítací a scelovací) byla inspirací pro uspořádání akustických panelů nového koncertního sálu.
Holl v Ostravě
Ve dnech 13. – 15. 10. 2021 dorazil do Ostravy autor návrhu Steven Holl. Spolu s kolegy z pražského studia Architecture Acts přiblížili projekt nového koncertního sálu a související rekonstrukce Domu kultury města Ostravy odborné i široké veřejnosti. Nejen Ostravané se měli možnost blíže seznámit s dílem světového architekta a jeho záměrem udělat z koncertního sálu novou ikonu významné kulturní metropole. Více zde.
Architecture Acts
Zakladatel ateliéru a rodák z Ostravy Martin Kropáč dokončil v roce 2010 studium architektury na Columbia University v New Yorku a spolu s Hanou Petříkovou zde následně založili původně experimentální platformu pro architekturu - Architecture Acts. Ta je nyní uznávanou multioborovou architektonickou kanceláří působící v Praze s početným týmem talentovaných spolupracovníků z celého světa.
Oba architekti navazují na své zkušenosti nabyté v architektonických studiích Alberto Campo Baeza, MR Architecture či Steven Holl Architects. V roce 2015 získali ocenění a roční rezidenci v pilotním projektu GSAPP New Incubator pod záštitou newyorské Columbia University a New Museum of Contemporary Art.
„V ateliéru Steven Holl Architects jsem pracoval pět let. Poté jsme se rozhodli vrátit do Prahy a pokračovat ve vlastní práci. Od té doby jsme spolu se Stevenem Hollem několikrát mluvili o společném projektu, než se objevila soutěž na koncertní sál v Ostravě,“ dodává Martin Kropáč. V kanceláři pracoval jako architekt na několika projektech, například pro Galerii současného umění na univerzitě v Richmondu zpracoval prováděcí dokumentaci, v univerzitním kampusu v Princetonu pracoval na velkém divadelním sále a black boxu pro Lewis Center for Arts.
Ateliér se věnuje převážně stavbám určeným pro kulturní využití, aktuálně také stavbám další občanské vybavenosti a obytným budovám. Nedílnou součástí jejich praxe je pedagogická činnost a organizace architektonických workshopů a výstav.
Nagata Acoustics
Návrh a zajištění odpovídajících akustických úprav ostravského koncertního sálu byly svěřeny uznávanému japonskému specialistovi Yasuhisovi Toyotovi, který si díky skvěle odvedené práci v koncertních sálech napříč kontinenty se svým tokijským ateliérem Nagata Acoustics zajistil celosvětové renomé. Společnost Nagata Acoustics navrhla od roku 1971 akustické řešení u bezmála 60 koncertních sálů po celém světě. Díky "jejich akustice" zvuk skvěle rezonuje v sálech v Paříži, Šanghaji, Tokiu, Los Angeles, Katovicích, či Hamburku. Cílem práce Nagata Acoustics je vytvořit akustiku neutrální, v níž nejlépe vyzní přednosti každého orchestru.
„Každý koncertní sál je potřeba akusticky vyzkoušet na zmenšeném, avšak věrně propracovaném modelu. Díky tomu se vytváří dokonalá akustika a je tak možné eliminovat např. nechtěné ozvěny. Rozptýlením zvukových vln se dosahuje velmi jemného rozložení zvuku v celém hledišti.“
Klíčem ke kvalitní akustice jsou dva prvky – práce s prostorem a volba materiálu. Než se sál začne stavět, zanáší Toyota všechny návrhy do počítačového modelu, aby odhadl akustiku výsledného prostoru. Pokud neexistuje vhodný materiál, klidně použije nějaký zatím nevyzkoušený. Tak tomu bylo například v Hamburku. Zdi sálu Labské filharmonie pokryl speciální sádrovou a dřevovláknitou deskou se spoustou prohlubní. Ty zajišťují správný odraz zvukových vln. Podobná řešení je schopen vymyslet díky svým znalostem fyziky, matematiky a více než čtyřicetileté praxi v oboru.
Pokud už má koncertní sál konkrétní obrysy a je téměř hotovo, pak se japonský mistr spoléhá na vlastní sluch. Na pódiu prý zkouší dupat, v hledišti tleská. První zkoušky muzikantů poslouchá ze všech možných koutů. Ještě i v této fázi lze totiž akustiku sálu vylepšit, například přidáním odrazových desek a panelů, případně zvuk v některých místech utlumit správně umístěnou zástěnou či oponou.
Akustický model
K dosažení těch nejlepších akustických parametrů koncertního sálu bylo nutné provést několik sérií akustických měření – ty prováděla japonská společnost Nagata Acoustics v modelu interiéru koncertního sálu v měřítku 1:10. Model umožnil simulaci reálných akustických podmínek. Jen díky testování lze dosáhnout těch nejlepších akustických parametrů. Akustický model byl po ukončení měření převezen do městské galerie PLATO, kde je v prostorách bývalého hobbymarketu Bauhaus od července 2022 zpřístupněn veřejnosti.