Využití

Otevřeno 24/7, a to téměř doslova! Nejen hudbou živ je člověk. Co vše nová stavba na hlavní městské tepně Ostravanům nabídne?

Funkční využití

Nový koncertní sál se stane hlavním centrem kultury v Ostravě. Bude veřejným prostorem pro obyvatele města i okolí a zázemí zde najde každý, kdo projeví zájem o kulturu. Své sídlo zde bude mít jedno z nejvýznamnějších českých hudebních těles - Janáčkova filharmonie Ostrava, jež se tak po téměř 70 letech od svého vzniku dočká důstojných podmínek pro své hudební, technické i administrativní působení. Mimo to poskytne nové kulturní centrum zázemí Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Leoše Janáčka či Ostravským dnům nové hudby a v pozadí nezůstanou ani aktivity samotného Domu kultury města Ostravy.

Velký sál s kapacitou 1300 míst v hledišti uspořádaném do tzv. vinohradu bude rozčleněn do menších sekcí, část hlediště bude i za samotným pódiem. Dostatečně strmé uspořádání zajistí dobrou viditelnost a praktické terasy vytvoří pocit intimity. Nejvzdálenější sedadla by měla být zhruba 28 metrů od jeviště. Skvělé akustické podmínky sálu vytvoří odborníci z ateliéru Nagata Acoustics, jež projektovali podobné sály po celém světě. Ve výšce 15 metrů nad jevištěm by měl být zavěšen zvukový reflektor, který bude odrážet zvuk s ideálním časovým zpožděním jak pro hudebníky, tak pro publikum v bezprostřední blízkosti jeviště. Kvalitní zvuk ještě umocní obložení z javorového dřeva, které se používá mj. i k výrobě houslí. Pravoúhlé podhledy vylepší akustiku na jevišti tak, že hudebníci uslyší nejen sami sebe, ale i své spoluhráče. Janáčkova filharmonie Ostrava bude sál využívat nejen ke koncertování, ale také ke každodennímu zkoušení, což orchestru umožní se nadále umělecky rozvíjet.

Zcela nové možnosti přinese přístavba sálu co do technického a skladovacího zázemí. Zejména klavíry a velké hudební nástroje, které je nutné z důvodu náročné manipulace skladovat v blízkosti pódia se budou vyvážet na pódium speciálním mechanismem ze skladů, kde bude zajištěna stálá teplota a vlhkost. To zároveň slibuje delší životnost nakládaných nástrojů.

Z dosud největšího sálu Domu kultury - sálu společenského, vznikne nově komorní sál o kapacitě 475 míst. Pódia v obou sálech budou složena z pohyblivých panelů, čímž bude umožněno prostor variabilně uspořádat nejen dle požadavků umělců a orchestrů, ale také pro jiné komerční využití sálů.

Projekt nezapomíná ani na potřeby veřejnosti a dalších návštěvníků budovy a počítá s vytvořením kavárny s výhledem do sousedního parku nebo salónku pro zhruba 40 osob.

Stávající restauraci čeká příprava prostor a technologií pro nového provozovatele.

Ve středovém traktu kulturního domu vzniknou šatny orchestrálních hráčů, dirigentů a sólistů. Najdeme zde ale také kanceláře, ladírny, zkušebny a sklady menších hudebních nástrojů. V jedné z bočních částí stávající budovy vznikne nahrávací studio, které bude díky svým parametrům jediné svého druhu na Moravě a bude využíváno nejen pro interní potřeby filharmonie ale také ke komerčním účelům.

Nové edukační centrum s maximální kapacitou 300 osob vznikne nově v prostorách bývalého Kina náročného diváka. Půjde o nezávislý multifunkčně ustavitelný prostor zaměřený na hudební, divadelní a výtvarné workshopy pro školy a širokou veřejnost s vlastním vchodem. Budou zde probíhat také filmové produkce. Tento prostor bude možné využívat i ke krátkodobým pronájmům.

Kino Art se promění na komerčně využitelný konferenční sál s kapacitou až 200 míst propojený s galerií.

Své poslání by si měl zachovat současný divadelní sál, v němž se ročně odehraje přibližně padesát večerních představení a desítky dopoledních představení pro školy.

Při tvorbě návrhu projektu rekonstrukce Domu kultury města Ostravy vycházeli architekti z původních stavebních plánů a prováděcí dokumentace architekta této památkově chráněné budovy Jaroslava Fragnera.

Studie navrací původní podobu prostorám souvisejícím s Kinem náročného diváka. Návrh směřuje k celkové obnově řady prostor domu kultury s respektem ke stávajícím hodnotným materiálům a detailům. Materiálové řešení vychází ze stávajících užitých materiálů, dřevěných obkladů a jiných akcentů, které dávají jednotlivým prostorám individualitu a nezaměnitelnost, zároveň však celek působí harmonicky a koncepčně uceleně jak v rámci domu kultury tak také v rámci celého rozsahu projektu, tj. společně s novým koncertním sálem a přebudovaným komorním sálem.

Janáčkova filharmonie Ostrava

JFO navazuje na tradici ostravského rozhlasového orchestru, který byl založen v dobách, kdy město navštěvovali takoví velikáni, jako Paul Hindemith, Sergej Prokofjev a Igor Stravinskij. Samotný symfonický orchestr pak byl ustanoven v roce 1954. Velmi rychle si vybudoval pevnou pozici na domácí scéně a brzy začal koncertovat i za hranicemi vlasti. S orchestrem za dobu jeho historie spolupracovali například Václav Neumann, Karel Ančerl, Charles Mackerras, Plácido Domingo, José Carreras, Diana Ross, Rudolf Firkušný či Svjatoslav Richter.

V nedávné minulosti pak orchestr doprovodil skvělou Annu Netrebko či Jonase Kaufmanna, taktovku drželi Antoni Wit, Michail Jurowski a další. Renomé JFO zajišťuje zejména stovka „domácích“ prvotřídních hudebníků. Orchestr vyniká jedinečnou měkkostí smyčců a ostrým zvukem žesťové sekce. Ročně odehraje přes padesát koncertů pro domovské publikum v Ostravě, pravidelně je zván k účinkování na domácích i zahraničních festivalech a uskutečňuje také turné po celém světě (v minulých letech navštívil např. New York, Soul, Paříž, Peking, Mnichov, Čínu, Německo, Španělsko, Itálii, Švýcarsko a Polsko). Loni se představila v Hamburku, ve Vídni a s klavíristou Lukášem Vondráčkem a dirigentem Leošem Svárovským absolvovala úspěšné turné po Koreji. Do aktuální sezóny 2020/21 vstupuje JFO s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiskym, hlavním hostujícím dirigentem Petrem Popelkou a rezidenčním sólistou Lukášem Vondráčkem. 

V repertoáru JFO pochopitelně nechybí  díla Leoše Janáčka, jehož jméno orchestr s hrdostí nosí, skladby Antonína Dvořáka a dalších českých skladatelů. Nahrávky JFO vyšly na hudebních nosičích u prestižních nahrávacích společností, orchestr vytvořil hudbu k několika filmům, spolupracuje s populárními domácími hudebníky (Tomáš Klus, Ewa Farna, Jarek Nohavica). Velký důraz klade orchestr i na vzdělávací cykly pro mládež a seniory či výchovu nadaných sólistů a dirigentů. Ti pravidelně dostávají příležitost vystupovat s orchestrem v samostatné koncertní řadě.

Dosud je domovskou scénou JFO Dům kultury města Ostravy. Zdejší prostory vystavěné na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století za účelem provozování kulturních akcí však nárokům publika ani orchestru dlouhodobě nestačí. Janáčkova filharmonie Ostrava právem patří mezi přední česká hudební tělesa a za dobu své existence si nejen tradičním, ale také moderním přístupem k hudbě a jejímu předávání publiku napříč věkovými  i zájmovými kategoriemi, vybudovala vysoké renomé. Přes veškeré úspěchy a dosažené cíle chce však orchestr i nadále pracovat na svých kvalitách a také díky novému koncertnímu sálu posunout své možnosti a hudební schopnosti ještě dál.

Dům kultury města Ostravy

Dům kultury města Ostravy (DKMO) patří k největším, ale i nejvýznamnějším kulturně společenským institucím moravskoslezské metropole. S žádostí o spolupráci se na něj obracejí desítky agentur, škol i firem, a jím nabízené programy navštíví ročně okolo 300 000 lidí, čímž se řadí mezi jednu z nejnavštěvovanějších institucí v Ostravě. 

Kromě běžné dramaturgie, odrážející se v pestré programové nabídce divadel, koncertů, výstav, konferencí, seminářů, filmových představení, pořadů pro děti a mládež, plesů a kurzů, je i místem volnočasových aktivit Ostravanů, střediskem péče o jejich duševní i celkovou kondici.

Ke zcela výjimečným akcím patří přímé satelitní přenosy z Metropolitní opery v New Yorku a baletního umění z moskevského Velkého divadla. V prostorách DKMO sídlí Janáčkova filharmonie Ostrava a Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, vysoce prestižní kulturní instituce, pro které je DKMO nejen administrativním zázemím, ale i místem pro stěžejní část jejich koncertní činnosti v Ostravě.

Autorem unikátní stavby Domu kultury města Ostravy, která byla v roce 2004 prohlášena kulturní památkou, je architekt Jaroslav Fragner, jenž rozhodně patří k  nejvýznamnějším představitelům českého funkcionalismu u nás. K jeho nejznámějším dílům patří dostavba a rekonstrukce Karolina a Betlémské kaple v Praze či budova tepelné elektrárny v Kolíně, které vévodil tehdy nejvyšší komín v Čechách. Budova Domu kultury města Ostravy byla postavena v letech 1956-61 a bývá označována za „bílou loď uprostřed Ostravy“. Fragnerův Dům kultury nelze jednoduše chápat jako dílo socialistického realismu, nýbrž spíš jako příklad architektury nového klasicismu s prvky odvozenými jak z dřívější Fragnerovy tvorby, tak i z nastupujícího bruselského stylu. To, co připomíná „sorelu“, je především uplatnění realistických uměleckých děl tematicky provázaných s kultem práce a s oslavou dělníků a současně akcent na slavnostnost a zdobnost interiérů – např. sochařská výzdoba hlavního průčelí, vestibulu společenského sálu a sálu samotného, výzdoba hlediště loutkového divadla, použití sloupů zdobených mramorováním.

Díky projektu stavby nového koncertního sálu se také Fragnerova budova dočká tolik potřebné rekonstrukce. Ta při zachování architektonické podstaty objektu přinese nové možnosti a zajistí lepší technický stav budovy.